Japonsko – Historický přehled

Země vycházejícího slunce projevovala vždy značnou ústřetovost vůči kryptoměnám, což z ní dělalo opozici vůči dalším kontinentálním ázijským zemích (zejména vůči Číně a Jižní Koreji). Tento postoj byl předtím vystaven zkoušce v roce 2014, kdy došlo k hackerským útokům na krypto burzu Mt. Gox, vypořádající přibližně 70% všech světových bitcoin transakci.

Na základě toho podnikla japonská vláda správné kroky a vytvořila právní rámec pro trh kryptoměn, tak položíc základy první úrovně regulace (poněvadž je značně pravděpodobné, že ještě dojde k významnému vývoji jak trhu, tak regulace), a věnujíc také značnou pozornost ICO (initial coin offerings = veřejná nabídka digitální měny).

Nicméně, poněvadž se jednalo o útok globálního rozsahu, vydala FATF (Financial Action Task Force), což je mezinárodní orgán tvořící politiku vůči praní špinavých peněz se sídlem v Paříži, v roce 2015 Guidance of Risk-Based Approach to Cryptocurrencies (Směrnici o přístupu ke kryptoměnám, zohledňujícím rizika) (link: http://www.fatf-gafi.org/media/fatf/documents/reports/Guidance-RBA-Virtual-Currencies.pdf). Dodržujíc doporučení FATF ohledně zavedení licencí pro burzy s virtuálními měnami a jejich podřízením té samé regulaci a dohledu jako je tomu u tradičních finančních institucí, podniklo Japonsko příslušné kroky a připravilo celý zákonodárný balík.

Prvním důležitým přijatým zákonem byl tzv. Payment Services Act (zákon o platebních službách), s účinností od dubna 2017. Přinesl dvě významné skutečnosti:

  1. Právní definici virtuální měny jako „prostředku placení, ktorý není zákonní měnou“ (článek 2-5 PSA). Toto způsobuje často zmatek ohledně nazývání bitcoinu zákonným platidlem, ale ve skutečnosti se jedná výhradně o zákonný prostředek placení.
  2. Burzy virtuálních měn se musí v Japonsku registrovat u místního regulátora FSA (Financial Services Agency).

Za tímto účelem poskytla FSA burzám šest měsíců pro jejich přizpůsobení se novému prostředí. Jakákoliv burza, žádající o licenci, dostala v průběhu doby posuzování žádosti lhůtu na neurčito. Během této doby se takové burzy nazývaly „kvazioperátory.“

Na základě nových předpisů jsou kryptoburzy povinné vést majetek na účtech klientů odděleně od majetku burzy, vést účetnictví v souladu s předpisy, vykonávat roční audity, podávat hlášení a realizovat politiky KYC (know your customer) společně s AML (anti-money laundering – praní špinavých peněz).

Nicméně tyto právní předpisy uzřely světlo světa až v březnu 2018 po další sérii hackerských útoků (zejména japonský Coincheck), kdy FSA sankcionovala sedm burz a po dvou z nich se požadovalo, aby zastavily provoz na 30 dnů.

Za účelem posílení celého sektoru a přiblížení se standardně regulovaným trhům bylo založeno 16 kryptoměnových burz, registrovaných v rámci Japonské asociace kryptoburz (Japan Cryptocurrency Exchange Association = Nihon Kasotsuka Kokangyo Kyokai).

Krátké shrnutí prostředí kryptoměn v Japonsku

Bitcoin: zákonný platební prostředek na základě zákona o platebních službách (Payment Services Act (součást zákona o bankách))

Kryptoburzy: Legální, jsou-li registrovány u japonské FSA.

Hlavním (největším) trhem pro bitcoin zůstává stále Japonsko. Skoro polovina globálních objemů obchodů s bitcoinem se zobchoduje v této zemi (statistický zdroj: https://www.cryptocompare.com/).